Tábor 2016 – Zlatá horečka srpnové noci

Tábor 2016 – Zlatá horečka srpnové noci

Tábor 2016 – Zlatá horečka srpnové noci

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Tábor 2016 – Zlatá horečka srpnové noci

Už jste to slyšeli? Na Aljašce se našlo zlato! Zlato, hromady zlata, samé zlato… Tak hurá do vlaku a jedem.

Bohužel vlak s námi cestou vykolejil a my museli začít řešit jiné věci. Jeli spolu čtyři národy, ale nějak se po havárii poztráceli. Avšak podle čeho se najdou zlatokopové? Podle tabáku! Každý národ má ten svůj s typickou vůni. Takže milé děti čuchejte a hledejte.

„Proč můj tabák smrdí jako kmín?“

To byla úvodní hra na rozdělení do skupin, proběhla hned první večer za tmy. Poté jsme ještě zachraňovali věci z trosek vlaku – běželo se potichounku k svíčkám, kde schovaný vedoucí příliš hlučné děti posílal zpátky. Kdo sfoukl svíčku, vylosoval si co zachránil. Ovšem mohl se i zranit. Specialistka na toto byla Kája, první tři losování se pokaždé zranila.

Věci, které byly zachráněny se využily při hře druhý den ráno. Při claimování – každý správný zlatokop si musí zabrat co největší kus půdy na rýžování zlata.

Odpoledně už děti dělaly klasiku – název skupinky, pokřik, vybarvování své části mapy a jako novinku i vyrobení vlastní mašinky. Přeci jen jsme trochu uvízli a musíme se posunout dál, blíž ke zlatu, tak proč nevyužít železnici?

Zjistili jsme, že čtyř národy jsou obyvatelé států – Zlatíčka, New Vatican, Jumanští Kmeeni (čti Kmíni, komu asi tak divně voněl tabák?) a Ázerbajdžán.

Hrálo se spoustu dalších her:

  • útok divoké zvěře
  • přepadli nás indiáni
  • bankéř utekl s penězi a my ho museli najít a dostat peníze zpět (celkem těžké, když každý měl nějakou roli – indiánského náčelníka, bankéře, mevěda, vlka, kovboje zlatokopa nebo blechu; a samozřejmě, že blechu zničil každý, ale jen blecha mohla vyhrát nad bankéřem)
  • lovili jsme bizony, abychom měli co jíst

Po celou dobu jsme za hry dostávali valouny zlata, které jsme kupovali od Nejfejka. Prodával nám za ně vagony, díky kterým jsme se postupně dostávali blíž a blíž ke zlatu. A když už jsme mysleli jak nejsme blízko, přepadli nás banditi, protože se chtěli ke zlatu dostat dřív.

Tím začala závěrečka, kde jsme museli porazit banditi a dostat se ke zlatu…

A tam nás překvapil Tři péra, indiánský náčelník, o kterém jsme poslouchali večer co večer od Lukáše. Neuvěřitelné věci, které zažil při krádežích koní v Mexiku a po celém divokém západě.

 

 

Z našeho fejsbůčku

Chuck pustil tábor k vodě… Bídák Bára

1 likes, 0 comments2 months ago

A jak často vyhazujete zlato vy?

1 likes, 0 comments2 months ago

Fotky z příspěvku T.K.Trojlístek

Jak se vyrábí starý deník… Namočíte nový deník poctivě do silného kafe. A počkáte, až za 14 dní uschne :-D

4 likes, 0 comments3 months ago

Vzpomínky (nejen) na Afriku

A co vy koukali jste už na fotky? Na co si jako první vzpomenete z výpravy?

2 likes, 1 comments6 months ago

Povím vám příběh …. Jak jsem zjistil že nesmrtelní nejsou nezranitelní Pozdní večer, lásky čas, nebo tak nějak. prostě a jednoduše,..

7 likes, 3 comments7 months ago

Back to Top