aneb bez starých pověstí českých…

U tohoto táboru jsme se vrátili ke klasičtějšímu pojetí… jeli s námi pouze děti, které rodiče nechaly doma. Zase jsme je rozdělili do skupinek a hrálo se… na staré pověsti, jen trošku jinak. Při tvorbě her jsme řešili, proč se Slované dali do pohybu. Proč odešli ze staré vlasti? A nějak jsme si od Rusů půjčili Kostěje a rázem byl tábor poněkud jiný, než jak téma původně napovídalo.

Byl poněkud temnější, utíkali jsme před Kostějem, pořád ho řešili a následně se ho v závěru museli i zbavit, to už zkrátka jinak nešlo. Celkově závěr tábora byl pro děti velkým zážitkem, protože kdy jindy si sáhnete na syrové srdce…

Po postavení tábora a krátkém zabydlení jsme děti rozdělili do skupin. Tentokrát do čtyř.

Mezi hry jsme zapojili:

• Hru na kance – jeden člen skupil musel být zamaskován jako kanec a následně uschován v lese.
• Cestu na Tetín –obří deskovou hru, kde skupinky museli dojít co nejdříve ke hradu, i když netušili, co je cestou může potkat.
• Dívčí války – vysoce oblíbenou bitvu mezi holkama a klukama, do které se zapojili i vedoucí.
• a spoustu dalších